„Otevřela jsi mi srdce i hlavu“‘
„Jsem teď jiný člověk…“
„Změnila jsi mi život… jsem mnohem šťastnější, spokojená…“
„Ten kurz byly nejlépe investované peníze v mém životě…“
Na závěr celého tréninkového programu slýchám podobně nádherná a silná slova. Vidím zářící tváře, a potvrzuje to často vřelé objetí. Mám z toho radost a zároveň pocit vděčnosti, že jsem mohla být u toho, jít na tu cestu poznání s nimi. S každým jedním zvlášť. Dobře vím, že tu práci na sobě odvedl každý sám, jen jsem měla to štěstí být u toho.
Předala jsem jim pár nástrojů, naučila je používat a sdílela s nimi zkušenosti z mé praxe.
Jak pojmenovat naše role? Uživatel, student, objevovatel… tvůrce svého života? Průvodce, učitel, kouč, trenér… partner? Jsou to jen prozatímní masky, nálepky, za kterými se skrývá